Hlahůlek: Podmínky se posunuly úplně jinam

středa, 01.04.2020 09:32
Hlahůlek: Podmínky se posunuly úplně jinam
hlahulek010420.jpg

Miroslav Hlahůlek je svým způsobem unikum. S fotbalem začínal až v osmnácti letech a z okresního přeboru to dotáhl až do ligy. Po hráčské kariéře kontinuálně přešel k trénování a dnes je trenérem dorostu - "Ligy si važme a pro mě není nic cennějšího, než vidět hrát vlastní odchovance," říká Hlahůlek.

Začátky v okresním přeboru...
Začínal jsem s fotbalem v Hroznové Lhotě, ale bylo to až v osmnácti letech. Žádní žáci, ale až v posledním roce dorostu jsem začal hrát soutěžní zápasy. Do té doby jsem fotbal hrával maximálně v tělocviku ve škole a jenom tak na hřišti. Pak jsem odehrál šest utkání za muže a narukoval jsem na vojnu do Českých Budějovic, kde jsem se potkal s Ladislavem Maierem, který to dotáhl až do reprezentace.

Z Veselí nad Moravou do 3. ligy...
Po návratu z vojny jsem se vrátil do Hroznové Lhoty, dohrál jsem podzim v okresním přeboru a v zimě došli funkcionáři Veselí nad Moravou a Hodonína. Přestoupil jsem do Veselí, bylo to blíž a navíc jsem tam měl zaměstnání, takže to pro mě bylo ideální. Pak najednou během týdne přišli funkcionáři Jiskry Staré Město, Slovácké Slavie i Uherského Brodu. Jiskra byla první a já jí dal slovo, a tak jsem zamířil do Starého Města.

Derby dvou rivalů...
Hráli jsme třetí ligu a bylo cítit, že derby mezi Starým Městem a Uherským Hradištěm je prostě něco jiného. Zaměstnaný jsem byl v Colorlaku, kde pracovali jak chlapi z Hradiště, tak i samozřejmě ze Staráku a v týdnu před derby to bylo cítit, že je to jiný zápas - více se to prožívalo. Chodila na ty zápasy výborná kulisa. Byla tam cítit rivalita. Ze začátku mi to nic neříkalo, protože jsem nepocházel přímo ze Starého Města nebo Uherského Hradiště, ale brzy mě to vtáhlo.

Na skok do Třince...
Přestoupil jsem do druholigového Třince a tam mě to asi nejvíc posunulo. Do té doby jsem byl amatér, chodil jsem do práce a po práci trénoval a najednou jsem byl profesionální hráč. Ten rok se dělila republika, takže to byla soutěž, kdy tam hrál Liberec, Jablonec, Benešov, Viktoria Žižkov, Drnovice, Švarc Benešov... Byla to kvalitní soutěž a třeba za Švarc Benešov hrál Karel Jarolím a i Drnovice byly našlapané. Pro kluka, který tři roky před tím hrál krajský přebor, to byl velký skok.

Do ligy a do Divize...
V devadesátém druhém pro mě dojeli funkcionáři Slovácké Slavie Zdena Machálek s Panem Michalíkem a během odpoledne jsme to upekli. Já jsem neváhal vrátit se do Hradiště, kde byly ambice. Přišlo velké množství hráčů a nakonec z toho byl vlastně postup ze třetí ligy až do nejvyšší soutěže. Přišel Kufa, Podaný, Soldán, Michal, Irovský... Bylo to samozřejmě příjemné postupovat a na hřišti si to člověk užíval jak výsledkově, tak i tím, jak to žilo na tribunách. Bohužel jak to rychle šlo nahoru, tak následně po finančních problémech spadla Slovácká až do divize.

Dnes už by to nešlo...
Byl jsem výjimka, ale i Jan Koller začal s fotbalem až v pozdějším věku a dotáhl to až do Bundesligy a reprezentace. V dnešní době, když by někdo začal s fotbalem až v osmnácti letech, tak si to nedovedu dost dobře představit, protože dnes je to mnohem propracovanější než dřív.

Možnosti, talent, hlad...
Dnes je plno koníčků. Fotbal, florbal, hokej, basketbal a miliony jiných aktivit... Dříve to bylo úplně jiné. Na druhou stranu jsme prostě byli hladovější. Dnes děti mají úplně jiné podmínky. My jsme hráli na škváře a dnes ty umělky, posilovny a regenerace bere každý jako samozřejmost, ale mnohdy jim chybí taková ta hladovost.

Hrač i trenér...
Já jsem vlastně ve slováckém fotbale 32 let, mimo působení v Třinci, kde jsem byl roku a půl. Nejdříve jsem tady hrával, a pak jsem přešel na trenéřinu. Prošel jsem všechny kategorie dorostů, byl jsem i u A-týmu ve druhé lize, kde jsem dělal asistenta Jiřímu Dekařovi. U Juniorky jsem byl zase s Janem Palinkem. V dorostu mi prošlo rukama velké množství hráčů. Z těch, co prorazili, tak u ročníku 94 tam byl třeba Luděk Vejmola, Michal Trávník, Tomáš Břečka... Byli tam ale i další, kteří se jevili jako talentovanější, ale zase jim chybělo něco jiného. U ročníku 96 je tam zase Sadílek, Zajíc, Machalík, Galuška, Nemrava a nebo i Eldar Civič, kterého jsme v mládežnickém věku přetáhli z bosenské Tuzly a hrál u nás za dorost.

Metodika je někde jinde...
Některé věci se vůbec nedají porovnávat. Je to úplně někde jinde, a to jak po stránce zázemí, tak i taktické. Rozbory soupeřů, videa, to v podstatě vůbec nebylo. Prostě jsme běhali a hráli jsme fotbal. Měnit se to začalo v podstatě až po roce 2000, kdy se ta metodika hodně změnila a dnes není týden, kdybychom neměli videorozbor v dorosteneckých kategoriích. Neřeší se úplně soupeř, ale spíš se pilují chyby, aby ta hra z našeho pohledu měla ty správné parametry. U mužů to už jde do nejmenších detailů, tam je to úplně jinde.

Na co nejvíc vzpomínám...
Na první ligový zápas v roce 1995, kdy jsme se Slováckou Slavií postoupili do ligy, bylo beznadějně vyprodáno a my jsme uhráli remízu 2:2 se Spartou Praha. I při druhém postupu se Synotem vzpomínám na první domácí zápas po postupu, kdy jsme hráli se Slavií Praha 1:1. Chodilo hodně lidí, mělo to atmosféru. Ještě vzpomínám na utkání s Universitatea Craiova, kdy jsme po výhře doma 3:2 a remíze 2:2 postoupili, a v dalším kole jsme měli Stade Rennes.

Ligy na Slovácku si važme...
Pokud se mi to nekříží se zápasy dorostu, tak jsem na každém zápase. Vím, že jsme nejmenší město v lize a já si toho nesmírně vážím, že je tady první liga. Někdy mám pocit, že to lidem zevšednělo. Měli bychom být rádi, že to tady funguje, protože sehnat ty peníze a jedno s druhým není vůbec jednoduché.

Na odchovance jsem pyšný...
Já jsem vždycky strašně šťastný, když vidím, že se někdo z hráčů, které jsem trénoval v dorostu, dostane až do ligy, a že fanoušci třeba vyvolávají jeho jméno. Není nic cennějšího, než chodit na vlastní odchovance. Vím, že většina fanoušků by nejraději viděla každý rok příchody z jiných klubů než z vlastní líhně a samozřejmě mužstvo se musí vhodně doplnit i z venku, ale práce s mládeží je to nejcennější, co může být a na co by fanoušci měli být pyšnější, než na vlastní odchovance.


Share to Facebook Share to Twitter Share to Google+ Send email Print article
TVSlovácko
včera, 10:35
> všechna videa
FANSHOP
Mikina FC Slovácko

Mikina FC Slovácko
790 a 990 Kč

Půllitr hladký

Půllitr hladký
179 Kč

Šusťáková bunda Puma modrá

Šusťáková bunda Puma modrá
1890 Kč

Sklenice na víno

Sklenice na víno
139 Kč

Podsedák

Podsedák
330 Kč

Štamprle Slovácko

Štamprle Slovácko
60 Kč

předchozí další
> další suvenýry
Články
Pohár s Prostějovem v úterý 6. října včera, 10:55
Pohár s Prostějovem v úterý 6. října

VIDEO: Lukáš Sadílek po zápase na Slavii včera, 10:43
VIDEO: Lukáš Sadílek po zápase na Slavii

U14: První prohra v Hodoníně neděle, 27.09.2020 21:52
U14: První prohra v Hodoníně

U-15: Remíza s Hodonínem neděle, 27.09.2020 15:37
U-15: Remíza s Hodonínem

U13: Dominantní výkon nám zajistil vítězství nad Znojmem neděle, 27.09.2020 13:24
U13: Dominantní výkon nám zajistil vítězství nad Znojmem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace