Hned několikrát měl obličej v dlaních, protože šance, které si v sobotním zápase vypracoval, volaly po gólu. Nakonec se Jiří Valenta z branky neradoval ani jednou. Slovácko opět předvedlo výborný bojovný výkon s řadou vyložených šancí, ale stejně jako v Budějovicích uhrálo mužstvo jen bod za remízu 1:1.
„Asi se mě chytla nějaká špatná střelecká forma. Už i v Budějovicích jsem měl šance, které byly vyložené. Za poslední dva zápasy jsem měl tolik šancí, kolik jsem snad nikdy neměl za celou sezonu,“ smutnil Jiří Valenta, který obě dnešní šance zařadil mezi gólové.
Beru to na sebe. Kdybych alespoň jednu šanci proměnil, tak jsme dnes určitě vyhráli. První šanci jsem chtěl řešit obstřelením gólmana a druhou jsem šel na jistotu. Chtěl jsem hlavně trefit branku, ale Koubek to zázračně vyrazil. Na začátku sezony jsem se do šancí vůbec nedostával a trenéři mě nabádali, abych byl trochu hladovější. Teď je to naopak, vyložených šancí mám dost, ale ne a ne to tam spadnout,“ pokračuje záložník Slovácka, který si nemyslí, že za neproměněné šance může počasí a těžký terén.
„Počasí je pro oba celky stejné. Pokud něco negativně ovlivnilo, tak návštěvu, která by určitě jinak byla vyšší. Naopak si myslím, že jsme se s ním na hřišti vypořádali dobře a lépe než Hradec. Předvedli jsme opět dobrý výkon, co se týče herní stránky, ale musíme ty šance proměňovat,“ říká Valenta, kterého bodové ztráty mrzí.
„Po bodech to jde pomalu. Sice neprohráváme, ale kdybychom jednou prohráli a jednou vyhráli, tak máme o bod více než takto. Navíc jak v Budějovicích, tak i s Hradcem jsme prostě vyhrát měli,“ dodává závěrem Valenta.
|