|
S Vladimírem Malárem tvořil útočnou dvojici, ze které měli ligoví obránci nahnáno. To ale vůbec nevadilo fanouškům Synotu, kteří si naopak užívali fotbalovou radost. Na plodnou spolupráci zavzpomínal Jiří Kowalík v seriálu „Slovácké ikony“.
„Láďa byl dobrý kluk jak v kabině, tak na hřišti. Byl to rychlý a důrazný hráč, hodně práce udělal za mě. Já jsem akce zakončoval,“ přiznal 39letý kanonýr.
Od těchto krásných dob, kdy spolu váleli v lize, uplynulo v Moravě už dost vody. Přátelství se ovšem nevytratilo, byť se oba mimořádní fotbalisté potkávají málo.
„Je to tak jednou za rok. Vždycky si však rádi popovídáme,“ potvrdil Kowalík.
Jemu symbióza na hřišti přinesla i velký individuální úspěch. V sezoně 2000/2001, kdy byl Synot nováčkem v české nejvyšší soutěži, se 12 zásahy zastřeloval, aby o dva roky později dosáhl díky 16 brankám na korunu pro krále střelců.
„Pořád mi to někdo připomíná. Mám z toho i dnes radost, málokomu se to povede, nicméně byl to výsledek práce celého týmu. Já jsem stál na jejím konci,“ říká Kowalík skromně.
Trofejí završil nejlepší část kariéry. Část, ve které slavil s kamarády v týmu postup do I. ligy, zažil nádherné zápasy na staroměstském Širůchu a nastřílel celkem 34 ligových gólů.
„Na angažmá v Synotu se hezky vzpomíná. V klubu působili výborní fotbalisté a také kolektiv byl fajn,“ poznamenal rodák z Frýdku-Místku.
Na slováckou půdu se po štacích v Teplicích a v Brně vrátil na hostování ještě v sezoně 2005/2006, ale to už se s ligou loučil. Záhy si musel začít zvykat na „běžný“ život. Dnes Jiří Kowalík pracuje na poště, s manželkou provozuje vinotéku a fotbalem se baví. Hraje I. B třídu za Ořechov.
„Kdo se fotbalu věnuje celý život, těžko jej nechává. Alespoň v neděli si jdu pořád zahrát, a když to vyjde, tak jednou dvakrát týdně jdu i na trénink,“ upřesnil.
Vedle toho zůstává věrný také Slovácku, byť už jen jako divák.
„Týmu fandím a prohlížím si každý jeho zápas. Výsledky má velmi solidní, věřím, že skončí ve středu tabulky,“ sdělil Kowalík.
Třeba se Slovácko ale ještě dočká známého jména také v klubu. Fotbalu se totiž věnuje i dvanáctiletý syn Jakub, který nyní vyrůstá ve Zlechově.
„Něco v něm dřímá, hraje také v útoku, avšak chtělo by to víc pracovat. Nicméně stát se může ještě cokoliv. Do ničeho jej netlačím, jsem rád, že u sportu drží,“ doplnil vyhlášený střelec.
| 
