Svědík: Mám stále motivaci věci zlepšovat

pondělí, 06.07.2020 21:48
Svědík: Mám stále motivaci věci zlepšovat
svedik141118.jpg

Slovácko má za sebou sezónu, ve které vystoupilo z podpalubí a začalo si říkat o místo na ligovém slunci. Svými výkony, a ve valné části soutěže i výsledky, ohrožovalo movitější kluby a tlačilo se přes ně do finálové šestice, která si to rozdává o titul a účast v evropských pohárech. Přestože závěr sezóny nevyšel podle představ fanoušků ani trenéra Martina Svědíka, může být obroditel Slovácka spokojen s kvalitativním posunem mezi fotbalovou elitu.

Trenére, když jste vstupoval do letošní sezóny, měl jste už s týmem zkušenost z velké části té předchozí a při práci měl na co navazovat. Vedení vytklo pro skončenou sezónu cíl umístění do 10. místa. Věděl jste už před sezónou, že v týmu je vyšší potenciál a dal jste si pro sebe vyšší cíle?

Pokud jde o cíle, tak vše spolu s Petrem Pojezným a Veličem Šumulikoskim konzultujeme a společný cíl do 10. místa vycházel z reality a právě z potenciálu týmu. Věděli jsme, že mužstvo bude třeba vhodně doplnit, zejména o 2-3 ofenzivní hráče v rámci reálných možností klubu. Přišel tedy Milan Petržela, rychlostní hráč, který s sebou přinesl kvalitu a zkušenost. Do útoku pak Pavel Dvořák, který se bohužel po velmi dobrém výkonu na Spartě zranil v dalším utkání a chyběl pak delší dobu. Jako posledního se nám na hostování podařilo získat Ondřeje Šašinku z Baníku Ostrava a jak se ukázalo, byl to velmi dobrý tah směrem k podzimní sezoně. V zimě odešel právě Ondřej s Jirkou Krejčím a na místo nich přišli Kliment a Zahustel. Oba po zranění, tedy nerozehraní. Honza Kliment se se zdravotními problémy potýkal vlastně po celé jaro a Ondra Zahustel, přišel na poslední chvíli do přípravy po rekonvalescenci kolena. Chvilku trvalo, než se adaptoval a když už to vypadalo lépe, tak se zranil v Liberci. V nahuštěném programu nám pak citelně chyběl jak z hlediska konkurence, tak z hlediska rozložení sil mužstva. S rizikem možných zdravotních problémů jsme ale do jejich angažování šli.

Letošní sezóna byla atypická přestávkou způsobenou nouzovým stavem a zastavením ligy na dva a půl měsíce. Jak moc ovlivnila herní pauza konečný výsledek Slovácka?

„Poznamenala ji výrazně. Ona byla sice pro všechny stejná, ale nám se k ní přidaly další významné aspekty. Především zranění klíčových hráčů a také disciplína v rozhodujících momentech sezóny. Výsledkem bylo, že se nám rozpadla do té doby sehraná a dobře fungující defenzíva. Michal Kadlec se po disciplinárním trestu do herní pohody, kterou měl před ní, už dostal jen částečně, a Standa Hofmann dohrál sezónu kvůli zranění se sebezapřením. Chyběl i Matouš Trmal, se kterým defenzíva udržela dvanáctkrát čisté konto. V úplném finále chyběl kvůli trestu i Milan Petržela a v týmovém pojetí, na kterém máme naši hru postavenu, je absence každého jednotlivce poznat nejen herně, ale promítne se i v psychice celého mužstva.“

Vraťme se na začátek sezóny, který vyšel historicky nejlépe. Vítězství na Spartě! Pak ale přišla porážka doma s Budějovicemi.

„Vždycky zdůrazňuji a po Spartě to bylo také, že vítězství venku se musí potvrdit doma. Nám se to doma s Budějovicemi nepodařilo. Zralý tým by si ale měl s podobnými zápasy poradit. Navíc mě osobně mrzí každá ztráta v domácím prostředí. Už kvůli fanouškům, kteří jsou u nás prostě skvělí. Přišla ale porážka 0:2 a hned po ní nepovedený závěr v Jablonci s porážkou 0:6. Po něm bylo důležité mužstvo vrátit na vítěznou vlnu. Před Zlínem to bylo o to důležitější, že to je velký rival. Myslím, že pro podzim bylo derby se Zlínem klíčové. Výhrou, kterou jsme si za svůj poctivý, soustředěný výkon zasloužili, jsme se odrazili k podzimu, se kterým mohl být někdo spokojen a někdo mohl chtít víc. Já ve hře i na výsledcích viděl rezervy. Vezměte si domácí zápasy s Teplicemi, Mladou Boleslaví či Jabloncem, ve kterých jsme byli jednoznačně lepší, a utkání skončila jen nerozhodnými výsledky. Na celém podzimu vidím i nedostatky, které si s sebou beru do další práce a při ní se je snažím u hráčů i celého mužstva odstraňovat. Nechci se ukolébat dílčími úspěchy, ale snažím se neustále své nároky zvyšovat. Samozřejmě při vědomí reálných možností týmu.“

Je potřeba ale objektivně uznat, že výhry jak na Spartě, tak v Plzni nebyly náhodné či nezasloužené.

„To ani nechci říci. V obou případech jsme byli na soupeře velmi dobře takticky připravení a plnili jsme všechno, co jsme si řekli. Z toho jsme těžili. V těchto zápasech jsem na mužstvu viděl posun. Při něm se na hřišti objevovaly automatismy vybudované v tréninku a já jej tímto směrem nemusel tolik usměrňovat.“

V čem byl rozdíl mezi podzimním a jarním Slováckem?

„Rozdíl proti jaru byl hlavně ve výsledcích a chybách v obranné fázi. Zejména v posledních zápasech. Na jaře jsme byli paradoxně herně odvážnější, dostávali se více do šancí, ale mnohem hůře je proměňovali. Projevila se tam naše kvalita v pokutovém území. Když bych to měl zjednodušit, tak na jaro nám chyběl například „Faktor Šašinka – Zajíc“. Spolu zaznamenali jedenáct branek!

Zápasy se rozhodují v šestnáctkách. Když máte tři šance a dokážete z nich dvě proměnit, tak můžete pomýšlet na úspěch. My jsme ale vedle nižší produktivity bohužel inkasovali v závěru jara i hodně zbytečných branek.“

Podařilo se vám ve skončené sezóně posunout herní tvář mužstva?

„Posun ve vývoji týmu nastal v jeho součinnosti v obranné i útočné fázi. Hráči pochopili, co po nich chceme. Dokázali být nepříjemní každému soupeři. K agresivitě a organizovanosti v obranné fázi jsme dokázali přidat rychlé přepínání do ofenzívní fáze při zisku míče a po jeho ztrátě zase rychlé přepnutí do defenzívy. Obecně se zlepšovala výstavba hry směrem k ofenzívě. Bohužel ale jen po šestnáctku. V ní jsme postrádali efektivitu. Chyběl nám lídr mužstva, který by dokázal zúročit šance v góly a s nimi by přišly i lepší výsledky. V této souvislosti je ale potřeba říci, že naše hra je založena na týmovosti a kolektivním pojetí.“

Co pro vás jako trenéra byl nejdůležitější poznatek skončené sezóny?

„Nejdůležitějším zjištění bylo, že se daří přenášet do hry věci i návyky pilované na tréninku a mužstvo na hřišti vědělo, co chce a má hrát. V některých zápasech však samotná realizace pokulhávala a výsledkem byla nevyrovnanost ve výkonech i bodových ziscích. Zaznamenal jsem také posun ve výkonnosti u některých hráčů. V sezóně se ale projevily i nedostatky. Jejich pojmenování je vždy prvním předpokladem pro celkové zlepšení. Po něm musí přijít každodenní práce na jejich odstraňování.“

Podle výsledků nevyznělo jaro stejně jako podzim. Ztratili jsme pozici ve finálové šestce a nakonec dvakrát podlehli i v nástavbové části. Našla by se na jaru i nějaká pozitiva?

„Určitě ano a něco vyplynulo i z předchozích odpovědí. Myslím, že jsme se zlepšili v kvalitě hry. Vytvářeli si více šancí, ale paradoxně nám to nevycházelo výsledkově. K vysvětlení se vrátím k podzimu a znovu připomenu dvojici Šašinka – Zajíc a jejich 11 gólů. Šašinku nedokázal na jaře nahradit nikdo a Zajíc dal jeden gól. Tam jsou příčiny výsledkově horšího jara. K nim je potřeba přidat faktory, o kterých jsme už také hovořili: Disciplína a tresty, které nás oslabily. Zranění klíčových hráčů především z defenzívy a také ztenčení kádru, ať už vinou trestů či zranění, které se v nahuštěném programu promítly i do psychiky mužstva. Pro některé hodně vytížené hráče byl systém středa – sobota náročnou novinkou a při nemožnosti více rotovat sestavou se dostávali do přetížení, což se projevilo na jejich psychice a pak i na celém mužstvu. A právě psychika je pro hráče velmi důležitá. Hlava řídí celé tělo a v závěrečných zápasech to bylo znát.“

Pojďme se podívat na jednotlivé řady týmu. Jak podle vašeho názoru uspěly?

„Kdybychom začali od stoperů, tak oba stopeři Kadlec i Hofmann drželi vysokou výkonnost a v součinnosti s Trmalem v bráně dávali týmu klid a jistotu. Zapomenout nechci ani na Jirku Krejčího nebo Patrika Šimka, kteří dokázali zaskočit. Když srovnáme počet inkasovaných branek za loňský a letošní rok, tak jsme se výrazně posunuli. A to ještě to letošní skóre ovlivňují porážky v Jablonci, na Slávii či v Ostravě. Trmal vychytal dvanáct nul, což je dobrou vizitkou defenzívy celého týmu. Pokud zůstaneme u hodnocení defenzívy, tak bylo málo týmů, které si proti nám vytvořily větší množství šancí. Góly jsme na podzim dostávali převážně ze standardek a v závěru sezóny se přidaly branky z nedohraných situací v šestnáctce.“

Posuňme se ke krajům obrany.

„Tam vidím stále rezervy. Kluci se určitě posunuli nahoru, ale stále neudrží konstantní výkonnost. Když si vezmeme podíl na obdržených brankách, tak se v nich na můj vkus objevují až moc.“

Velká rotace hráčů probíhala uprostřed hřiště. Jak jste byl spokojen se „záložním trojúhelníkem“?

„Na podzim zase tak velká rotace na těchto postech nebyla. Docela pravidelně se tam střídali DaníčekHavlíkem a Šašinka byl na pozici podhrotového útočníka. Tento trojúhelník pracoval velmi dobře. Přispívala k tomu i pohoda Marka Havlíka, který odváděl černou práci a navrch přidával kreativitu. Vlasta Daníček jako kapitán nevypustí žádný souboj, dokáže sebrat odražené míče a na těchto pozitivech můžeme stavět naši hru. Navíc je nesmírně důležitý v organizaci hráčů před sebou, což jsme si v zápasech ověřili. V závěru podzimní části jej ale dokázalo zastoupit i spojení Sadílek – Havlík – Hellebrand a na jaře ještě Mareček. Na chvilku se zastavím ještě u Sadílka. Ten dostával na jaře, hlavně po koronaviru, hodně příležitostí, které si zasloužil svojí prací. Do hry dává obrovské nasazení. Já na něj ale mám už větší nároky, pokud jde o asistence či góly. Jeho potenciál je dle mého názoru ještě větší. Věřím, že v příští sezóně přidá i ona čísla.“

Než se dostaneme k útočníkům a jejich číslům, tak zastávka na krajích zálohy. Tam se objevovali Navrátil, Petržela či Kalabiška. Ani oni svými čísly nevytrhli ofenzívu.

„Na podzim všichni tři očekávání splnili. I když bychom se mohli bavit o každém z nich jednotlivě. Chtěl bych ale předeslat, že tito hráči musí pro tým odvést obrovské penzum práce, jak směrem do ofenzívy, tak do defenzívy. Co nám ale chybí, to jsou skutečně ta důležitá čísla za celou sezónu. Góly, asistence, finální přihrávky… A také vyrovnanost výkonů.

Do hodnocení bych přidal na jaře ještě Kohúta, což je hráč s perspektivou pro klub. Uvidíme, kde v sestavě týmu nakonec zakotví. Zda na kraji či pod hrotem útoku. Michala bych ale chtěl už teď pochválit za jeho proměnu v pokoře i pracovitosti. V tom mně udělal velkou radost a jen doufám, že si takový přístup udrží. Pomohla mu druhá liga v Pardubicích, kde hostoval. Mladí hráči by si vůbec měli uvědomit, že právě přes druhou i třetí ligu vede cesta z dorosteneckého fotbalu mezi chlapy. Tato cesta jim pomůže nejen fotbalově, ale i mentálně. Poznají, jak se chová mužská kabina. Do takové kabiny musí přijít s pokorou, která se jim později vyplatí. “

Pokud bychom měli spojit kraje hřiště, tedy obranu i zálohu. Co jste tam nejvíce postrádal?

„Těch věcí je více. Ale náš velký limit byly kvalitní míče ze stran. Na tréninku se tomu věnujeme a už tam je vidět, že máme problém trefit v šestnáctce volného hráče nebo najít tu pověstnou „kapsu“, ze které se dá skórovat. Současně by naše akce v těchto prostorech měly být přímočařejší. Kdybychom k tomu dokázali přidat vzpomínané míče ze stran do šestnáctky, tak soupeře dokážeme dostávat mnohem více pod tlak a nutit jej k chybám.“

Na konec si necháme hrotové útočníky. Od dob Libora Doška neustále omílaný post. Posunuli jsme se za tuto sezónu v hledání jeho nástupce?

„Pavel Dvořák začal velmi dobře na Spartě. Pak se zranil s Budějovicemi, vypadl z přípravy i sestavy a za podzim jej vlastně nemůžu hodnotit. Z podzimu musím ale znovu připomenout dvojici Zajíc – Šašinka, která hrála velmi dobře. Šašinka, tím že nebyl v Baníku tolik vytížený, tak v začátku sezóny exceloval. Měl obrovskou chuť prokázat, že na ligu má. Pak přišlo zranění, které jej přibrzdilo. V zimě přišel Venca Jurečka, ale na úvod přípravy se zranil a než se vrátil zpět, tak přišel koronavir. Po koronavirové přestávce se na hřiště dostal. Na náš herní styl i taktiku si však stále ještě zvyká. Chci mu dát ale ještě čas a věřím, že jeho výkonnost půjde nahoru. No a nakonec si nechám Honzu Klimenta, od kterého jsme si slibovali góly. Zvláště, když vidíte jeho atletické proporce a dispozice, střelu, zakončení… Byli jsme rádi, že jsme jej získali. Bohužel se ukázalo, že je náchylnější na zranění a nemohli jej ani pořádně vyzkoušet, vyjma jednoho utkání v Teplicích. Doufám, že se dá dokupy a my jej ještě využijeme.“

Změny nastaly v trenérském složení B týmu, kam přišel Jiří Saňák. Počítáte s jeho aktivnějším zapojením i do práce kolem A týmu?

„Nejenom jeho. Je tam i Pavel Němčický a chtěl bych je oba vtáhnout do dění A týmu. Hlavně v přípravě. V ní je většinou hodně hráčů, a pokud potřebujete pozorně sledovat práci jednotlivců i skupin, tak potřebujete výpomoc při organizaci práce na hřišti. S Jirkou a také Michalem Kordulou, šéftrenérem mládeže, budeme chtít rozšířit formy spolupráce v oblasti přechodu mladých hráčů do dospělého fotbalu, který je pro vývoj fotbalisty velmi důležitý.“

Na závěr jsem si nechal vás osobně. Cítíte po těch dvou sezónách stále motivaci pracovat pro Slovácko a vidíte prostor jak jej posouvat kupředu?

„O mně se ví, že jsem skutečně tak trochu přísný už sám na sebe. Sám si vytvářím pocit nespokojenosti. Jsem přesvědčený, že člověk se může posouvat jen v náročnosti. Ve chvíli, kdy bych řekl, že mně stačí osmé místo, tak by bylo něco špatně. Zatím vidím stále rezervy, což je dobře, protože existuje prostor pro zlepšování. Jsou samozřejmě kluci, kteří se dostanou na nějaký strop, který už dál nejde posunout. Pak si musíme říct, že chceme udržet konstantní výkonnost právě na té „stropové“ úrovni. Což se ale ne vždy daří. Jsou ale hráči, kteří se zlepšovat budou a když vidím jejich růst, tak to mě na práci těší nejvíce. Viděl jsem je růst hlavně v průběhu podzimu a myslím, že to pocítili i oni. Rostl o ně zájem u médií, ale i sponzorů o klub a to je pocit určitého naplnění. Je jen škoda, že jsme to nedokázali udržet až do konce sezóny.“

Takže celkový pocit ze sezóny je špatný?

„To zase ne. Výsledkově nevydařeným koncem sezóny se nepokazilo její celé hodnocení. Po celou sezonu, kromě výsledkově nepovedeného závěru, jsme odváděli dobrou práci, dělali „reklamu“ SLOVÁCKU a pohybovali se kolem šesté příčky, což bylo pro klub velmi pozitivní. Buďme, ale na sebe náročnější a řekněme si, že z té situace jsme mohli vytěžit víc. I když závěr ovlivnily objektivní důvody. Koronavir, zranění, disciplína… Faktory o kterých jsme mluvili. Hledejme ale způsoby jak se z toho poučit, do budoucna se jich vyvarovat a přidat něco navíc. Jen tím se budeme celkově zlepšovat. Musím ale říci, že na celém klubu vidím posun. Velký dík patří majiteli panu doktoru Zemkovi a doufám, že jsme mu dělali hlavně na podzim radost. Poděkovat chci také Petru Pojeznému nebo Šumimu, kteří na tom posunu mají velký podíl. Poděkovat chci ale i dalším lidem, kteří fotbal na Slovácku dělají srdcem a na samotné fotbalové atmosféře na Slovácku je to znát. A je jedno, jestli jsou to zaměstnanci klubu, pro klub pracují zvenčí, či mu fandí na tribunách nebo jen tak uvnitř sebe. Také já bývám práci při soustředěný spíše do sebe. Teď bych ale rád, aby všichni věděli, že si jejich práce i podpory nesmírně vážím a jsem rád součástí tohoto klubu. Slovácko je skutečně „rodinný“ klub, který je propojený navzájem a fungují v něm „rodinné“ mechanismy. Problémy si dokážeme vyříkat s jediným cílem a tím je rozvoj samotného klubu. Nestavíme si vzdušné zámky, víme, co si můžeme dovolit a podle toho fotbal na Slovácku děláme.“

Je podle vás celkově klub na stropu svých možností? A nechci to proměňovat v diskusi o osmém, šestém místě, evropské poháry… Spíš jestli vidíte prostor pro zlepšování a vy osobně stále cítíte motivaci a chuť být u toho zlepšování?

„Motivaci a chuť určitě mám! A záleží jen na nás, jak se nám podaří připravit mužstvo. Ať už jde o ekonomiku, která se může promítnout do tvorby kádru, personálie nebo přípravu hráčů a jejich samotnou výkonnosti. Pokud se nám podaří udržet výkonnost podobnou jako v letošní sezóně, tak to bude mít dobrý ohlas a pak mohou růst cíle klubu. Všechno jsou spojité nádoby. Na druhou stranu je potřeba vnímat i reálnou dobu kolem nás. Nikdo neví, co bude za pár týdnů, měsíců.“


Share to Facebook Share to Twitter Share to Google+ Send email Print article
TVSlovácko
pátek, 07.08.2020 14:09
> všechna videa
FANSHOP
Dárkový poukaz

Dárkový poukaz
200 Kč

Tréninkové triko Puma modré

Tréninkové triko Puma modré
790 Kč

Hrnek jeden kraj - jeden klub

Hrnek jeden kraj - jeden klub
150 Kč

Kšiltovka Slovácko bílá pánská

Kšiltovka Slovácko bílá pánská
350 Kč

Klíčenka kovová

Klíčenka kovová
99 Kč

Tričko se znakem modré

Tričko se znakem modré
250 a 350 Kč

předchozí další
> další suvenýry
Články
Slovácko podlehlo Mariboru 1:2 včera, 19:30
Slovácko podlehlo Mariboru 1:2

Utkání s Mariborem můžete sledovat živě včera, 16:00
Utkání s Mariborem můžete sledovat živě

Opatření ve Slovinsku nás nijak nelimitují včera, 01:16
Opatření ve Slovinsku nás nijak nelimitují

Na úvod soustředění výhra 2:0 pátek, 07.08.2020 19:55
Na úvod soustředění výhra 2:0

VIDEO: Rozhovor s Rigino Cicilia pátek, 07.08.2020 16:27
VIDEO: Rozhovor s Rigino Cicilia

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace