1.FC Slovácko

Zimní příprava 1. FC Slovácko má za sebou první týden. Sportovní ředitel Veliče Šumulikoski v rozhovoru hodnotí přístup hráčů, vysvětluje změny v kádru, přibližuje situaci na přestupovém trhu a popisuje směřování A-týmu i klubové akademie.

Zimní příprava má za sebou první týden. Jak zatím hodnotíte přístup a nasazení hráčů?
Zatím musím říct, že jsme s přístupem hráčů spokojení. Kluci pracují naplno, je vidět chuť i koncentrace. Vědí, že zimní příprava je důležitá nejen po fyzické stránce, ale i z hlediska nastavení týmu. Přístup hráčů odpovídá tomu, co po nich chceme.

V kádru došlo k několika odchodům – Jiří Borek, Jiří Hamza a Seung-Bin Kim. Můžete vysvětlit, proč klub tyto hráče pustil?
Je potřeba říct otevřeně, že všichni tři měli v posledním období velmi omezené herní vytížení. U Seung-Bin Kima jsme se snažili situaci řešit dlouhodobě. Usilovali jsme o to, aby zůstal, ale on měl v hlavě návrat domů, kde si musí odsloužit povinnou vojenskou službu. V závěru podzimu to sice vypadalo, že bychom se mohli domluvit, a řekli jsme si, že se k tomu vrátíme na začátku přípravy, ale mezi svátky nás Kim kontaktoval s tím, že v létě neprodlouží smlouvu. Vzhledem k tomu, že na něj přišla nabídka k prodeji, dohodli jsme se na jeho přestupu do Jižní Koreje, kde si v rámci smlouvy s tamním klubem může absolvovat právě vojenskou službu. Byla snaha najít řešení, ale když hráč mentálně není nastavený pokračovat, není to dobré ani pro něj, ani pro klub. Navíc by v létě odešel zdarma, takže jsme zvolili variantu, která dává smysl i ekonomicky. U Jiřího Hamzy šlo především o to, že je to mladý hráč, který potřebuje pravidelně hrát. Po dohodě s trenéry jsme dospěli k závěru, že u nás by tolik prostoru nedostal, proto jsme nakonec kývli na nabídku Pardubic. Jiří Borek je specifický případ. U brankářů je situace vždy trochu jiná, ale i tady jsme po vzájemné komunikaci dospěli k rozhodnutí, že pro všechny strany bude lepší změna.

Jak to aktuálně vypadá na přestupovém trhu směrem do klubu? Na jaké pozice se zaměřujete?
Pracujeme na doplnění týmu na několika pozicích. Máme vytipovaného stopera do systému, který chce trenér hrát. Dále pracujeme na příchodu ideálně levonohého záložníka, což je na trhu vždy složitější. A pak se díváme po rychlostním, technickém hráči do ofenzivy – typově křídlo. Celkově se bavíme o třech až čtyřech hráčích. Pracujeme nyní s konkrétními jmény, bohužel to nejde tak rychle, jak jsme si představovali. Cílem je, aby se kádr vhodně doplnil, nikoli překopal. V příštím týdnu letíme na herní soustředění do Turecka, kde bychom už chtěli mít tým pohromadě i s novými tvářemi.

Hodně se mluvilo o zájmu o Daniela Baráta. Jaká je situace?
Zájem o Dana Baráta je, a to je dobře – jen to potvrzuje, že práce s mladými hráči z akademie je správná cesta. My ale počítáme s tím, že Dan zůstane. Shodli se na tom i akcionáři, kteří smetli ze stolu všechny nabídky, jež Slovácko na Baráta obdrželo. Musím říct, že některé byly velmi zajímavé.

Fanoušky zajímá, jak to vypadá se smlouvou Marka Havlíka.
Nechci to zakřiknout. Jednání probíhají, řeší se detaily. Věřím, že se to brzy dotáhne.

Někteří ligoví konkurenti výrazně posilují. Jak to vnímáte?
Je to náročné, tlak je obrovský. V českém fotbale se objevilo hodně silných investorů, což je na jednu stranu dobře. Ale peníze samy o sobě nezaručují úspěch. Zažil jsem to jako hráč – velký kádr, velké peníze, ale titul nepřišel. Pro nás je klíčové nastavení kabiny, charakter hráčů a systém. Nechceme být závislí jen na drahých přestupech, ale i na vlastních odchovancích. Samozřejmě ceny za přestupy oproti posledním letům několikanásobně vyletěly a podobné je to i u platových podmínek, takže vyjednávání jsou o to tvrdší. Zpětně mohu prozradit, že jsme se zajímali o Václava Jurečku, ale nakonec si vybral Baník. V Ostravě bydlí, takže pro něj to byl logický krok, navíc jsme se nechtěli pouštět do závodů v přeplácení.

V realizačním týmu došlo ke změnám – přišel Václav Stráník, odešel Zdeněk Šturma.
U Zdeňka Šturmy šlo o dočasnou výpomoc u A-týmu, což jsme deklarovali už po odvolání trenéra Kameníka. Nyní se přesouvá zpět do akademie, kde má důležitou roli. Věříme, že z něj může vyrůst velmi dobrý trenér, ale v tuto chvíli ho potřebujeme u dorosteneckého týmu. Václav Stráník přišel proto, že zná systém, ve kterém chceme pracovat, což bylo v této fázi klíčové.

Změny proběhly i v akademii, jaká je současná struktura?
Akademii chceme mít systémově propojenou od nejmladších kategorií. Jiří Vorlický má na starosti starší dorostenecké kategorie až po B-tým a u žákovských kategorií je styčnou osobou Marek Hábl. Jedná se o úzkou spolupráci. Cílem je, aby hráči byli připravováni jednotně, aby přechod mezi kategoriemi nebyl pro hráče takovým skokem. Chceme včas poznat, kdo má potenciál pro profesionální fotbal – férově vůči hráčům i rodičům.